Když si myslím, že už jsem na samém dně, vždycky klesnu ještě níž.

Ach jo!

17. května 2006 v 22:09 | Mirek |  Poezie
Tak je to tu zas! Depka! Sere mě všechno a všichni. Ani se nebudu snažit být slušný. Na co, když

Na co sáhnu obrátím v prach,
na koho pomyslím, ten mě nemá rád.
Jímá mě hnus, smutek a strach,
už abych byl v zemi jen hromádky prach.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pouler pouler | 20. května 2006 v 6:11 | Reagovat

No vidíš, když se naštveš je to o poznání lepší... Vidím, že ti sedí depresivní poezie :-) za chvíli budeš lepší než prokletí básníci...

2 Mirek Mirek | 23. května 2006 v 0:09 | Reagovat

To jo. Stojí to za to jen když jsem až moc v pohodě, nebo až moc v depce. Jsem extrémní člověk (aspoň co se týče povahy.)

3 Mirek Mirek | 23. května 2006 v 2:19 | Reagovat

BTW: Já se pokusím tuhle stránku updatovat básničkama, které mám doma v šuplíku. Je jich tam pořádná spousta. Jen nevím, jestli se odvážím "pustit je do světa"...

4 Imrich Imrich | E-mail | Web | 28. května 2006 v 12:20 | Reagovat

Jen to tam pusť!

5 Mirek Mirek | 28. května 2006 v 18:25 | Reagovat

Ty vole! By ses divil! Asi by ses totiž v některých věcičkách docela poznával!

6 Pajol Pajol | E-mail | 25. července 2007 v 22:49 | Reagovat

No hele nejsi ty znameni styr

7 Pajol Pajol | E-mail | 25. července 2007 v 22:49 | Reagovat

No hele nejsi ty znameni stir

8 Mirek Mirek | 30. července 2007 v 12:07 | Reagovat

Nejsem. Jsem ve znamení Vah. Ale na tyhle věci vůbec nevěřím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama