Když si myslím, že už jsem na samém dně, vždycky klesnu ještě níž.

Smutek

17. září 2006 v 15:47 | Mirek |  Poezie
Jak se dá vyléčit smutek?
Je čas snad ten správný lék?
A co když nevím, proč smích mi utek?
Co když si myslím, že na něj nemám věk?

Teď rýmovat si chvíli budu.
Pak uvidí se snad, co bude se mnou dál.
Třeba se prostě z čista jasna stane, že na všechno zbudu sám.
Už vím, co se potom stane, už vím, co bude! Ztichnu, zavřu dveře a počkám. Smrt uvítám rád.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama