Když si myslím, že už jsem na samém dně, vždycky klesnu ještě níž.

Zase jednou poezie

14. září 2006 v 23:18 | Mirek |  Poezie
Život je spratek,
co nemá žádnou výchovu.
Mám v sobě zmatek,
a nevěřím nikomu.

Jsem jak kýbl emocí,
kdo vyzná se v tom bordelu?
Měl jsem spoustu nemocí,
snad i s depkou se poperu.

Občas chci to radši skončit,
nemám sílu jít zas dál.
Když možnosti se začnou tenčit,
vím, že zas jsem svého srdce pán.

Vím, že nemohl bych viset tiše,
že ztrestal bych jen rodinu.
Teďka se mi těžko píše,
tuhle smutnou novinu.

Občas vím, že bůh prostě je,
jindy zase vím, že není.
Kdo zrna od plev rozseje?
Kdo pravdu mi zjeví?

Píšu, protože musím,
nechci dělat dojem.
Prostě se sám sobě hnusím.
Moje depka to je pojem!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama