Když si myslím, že už jsem na samém dně, vždycky klesnu ještě níž.

Říjen 2006

Sraz

27. října 2006 v 23:30 | Mirek
Zítra máme se třídou ze ZŠ sraz po pěti letech. Když mi to před nějakou dobou přišly holky oznámit, byl jsem v podstatě "nadšený" a rád jsem jim dal ty peníze, co po mně chtěly. Ale teď se mi to nějak rozleželo v hlavě a já se už vůbec netěším. Vlastně se i docela bojím. Náš "kolektiv" v podstastě neexistoval a vztahy se zbytkem třídy jsem měl VELMI nepřátelské. Tak proč já tam sakra vůbec lezu? Proč pořád ještě cítím jakousi podivnou soudržnost s tou bandou (cenzurováno)?

O tom, jak píšu poezii

21. října 2006 v 22:05 | Mirek |  Poezie
K předchozímu příspěvku je asi třeba něco dodat, jinak mě kolega Čubík asi roztrhne. Básničky píšu tak, že si sednu k prázdnému listu papíru/otevřu si nový dokument ve Wordu a prostě začnu psát. Někdy mě napadne hned celá báseň, jindy třeba jen jeden verš, který se mi líbí a na ten se pak snažím "naroubovat" ten zbytek. Ale pokaždé je to stejné v tom, že nevím, co a proč napíšu. Proč jsem třeba napsal takhle zvláštní báseň a ještě v ženském rodě? Kdo ví.

Zvláštní

21. října 2006 v 22:01 | Mirek |  Poezie
Jsem ta, co ráda si hraje,
jsem jako chameleón v trávě.
Jsem pro Tebe hádankou,
Jsem jednou velkou neznámou.
Neznáš mě vůbec, to mi věř.
Jsem proměnlivá jako ve vichru keř.
Jsem Tvou černou vdovou, co zraňuje.
Jsem tou, co emoce cizí schraňuje.
O mě nevíš nic a nic se nedozvíš.
Proč taky? Snad se teď nezlobíš.
Tak pokračujem dál nebo ne?
Jsou jedna a jeden pořád dvě?

Ptáš se?

21. října 2006 v 14:46 | Mirek |  Poezie
Ptáš se někdy sám sebe?
Hledal jsi někdy odpověď?
Ptáš se jestli je nebe?
Ptáš se k čemu je ti zpověď?

Věříš v Boha nebo ne?
Váháš, nebo jsi našel klid?
Pravdy jsou přece vždycky dvě!
Jestli to nevíš, tak je zle!

Nic není nikdy absolutní.
Neexistuje poslední odpověď.
Náš svět je přece relativní.
To je má jediná odpověď.

Přesto má cenu ptát se dál.
Protože i cesta je cil.
Může se ti to hloupé zdát.
Já to však jistě vím.

Vosy

21. října 2006 v 14:32 | Mirek
Sice jsem si slíbil, že se na tomto blogu zcela vyhnu diskuzím o politice, ale naštěstí výjimka potvrzuje pravdilo.Volby jsou totiž v plném proudu. Ne všude však kandidují stejné politické strany a hnutí. V průběhu týdne jsem se tak setkal s lidmi, kteří reprezentovali stranu jménem "Česká Pravice". Jejich heslem je: "Pusťte vosy do Senátu!" Dostal jsem od nich leták, který jsem si (byť jsem založením "levičák") se zájmem přečetl.
Strana se sice vyjadřuje v tom smyslu, že chce "bránit všemi způsoby demokracii a zpravedlnost; uznávat legitimní práva menšin a zájmových skupin" a tak dále, ale zároveň si na druhém řádku titulní strany obou letáků, které jsem dostal může každý přečíst: "Konečné řešení komunistické otázky". To je pro mě poněkud děsivé slovní spojení. Naposledy jej použil jeden "rakouský natěrač pokojů", jak mu mnozí dodnes rádi říkají, ale tehdy byla řeč o židech. A všichni víme, jak to dopadlo.
V kapitole nazvané "Volební systémy" se můžeme mimo jiné dočíst:: "Měli bychom si však všichni uvědomt, že hlavní problém naší politiky nespočívá ve volebním systému, nýbrž v tom, že opakovaně dopouštíme existenci dvou skupin politických stran. Těch, se kterými se hovoří a těch, se kterými ne. Zakažme konečně činnost zločineckých komunistických stran a zbudou ti, kteří se nějak domluví vždycky."
Potřebuje toto komentář? Kterou stranu bychom měli zakázat?

Číííí sůůůůů hodýýý? Našéééé!

14. října 2006 v 2:29 | Mirek
Tož baže sů! A dyž už ich tu máme, tož sa to mosí aj pořádně zapit. A neco vám teda řeknu: Napitý sem eště do blogu nepsal. Asi proto sem první napsal "plog" a teprv potem až "blog". Ale to je celkem aj jedno, né? Hlavně, že píšu, né? Tož baže! A jaké ty hody sů? No tož za moc nestójá. Člověk chce číst tů blbku Óstinovů, ale ani na to nemá čas, protože mosí jít na zábavu. Tam hraje kapela, která si říká "Kerberos" (to byl ten hnusný pes v pekle) a druhá, co si říká "Flám". Burčák je letos dobrý a aj tá zelená sa dá. Viděl sem moc holek, kupu kluků a eště víc chlastu. No a teď si tak říkám, lesti to po mně negdo přečte. Protože lesti ano, tož možu aj v téj škole mlůvit po našém. A lesti né, tož dělám dobře, že sa snažím mlůvit spisovně.

Pokrytectví

13. října 2006 v 0:56 | Mirek
Lidé jsou v dnešní době strašní, co se týče předsudků vůči všemu, co je jiné, než oni sami. O tomto faktu se můžeme přesvědčit nejen díky dění na politické scéně, ale také díky všelijakým bulvárům, které žijí z toho, že svým čtenářům nabízejí "pikantní" (čti "naprosto zbytečné") informace ze života cizích lidí. Neříkám, že se mi nějaké ty celebrity nelíbí (No ono je popravdě celkem dost těch, které se mi líbí - viz. Galerie), ale rozhodně mi je úplně jedno, s kým nebo kde se která z nich vyspí nebo komu kolik dluží peněz. Jenže existuje spousta lidí, kteří tento druh informací vyhledávají, čtou a pak na lidi ("celebrity") nadávají a říkají o nich, jací jsou to gauneři a dě..y! Pokaždé, když někoho takového slyším, si v duchu říkám: "Tak proč to čteš ty pitomče!??" Ano. Lidé jsou pokrytečtí.
Ale víte co je horší? Pokud se vy sám nějak lišíte od ostatních a rozhodnete se jim k tomu přiznat. Sám si třeba ještě ani stoprocentně nejste jistí, jestli je pravda to, co říkáte, ale někde tam vzadu v hlavě vás šimrá taková dotěrná a chvílemi i děsivá myšlenka: "Je to pravda! Pokud ne úplně, tak alespoň z části! Jsi to, co o sobě teď říkáš!" Poslechnete ji a svěříte se. Uleví se vám, že aspoň někdo ví, co se vám děje v hlavě. Jenže ten člověk se pak začne chovat jinak a vy jste zmatení. "Je to moje chyba, protože jsem se změnil díky tomu, že už před nimi nemám tajemství, nebo je to proto, že se s ním oni nedokázali vyrovnat?" A jak toto chcete vyřešit? Je nějaké řešení? Risknete příště ztrátu kamaráda, nebo si radši dáte pozor na to, co komu říkáte? Není ten svět občas dost smutné místo k životu?

Long Time No See...

12. října 2006 v 21:50 | Mirek
Už delší dobu (na můj vkus až moc dlouho) je to tady bez aktualizace, takže jsem si dal závazek, že s tím něco udělám. A tentokrát to bude něco "spešl", protože se to bude týkat všech, kdo studují "jistou školu" (Nebudu jmenovat. Klidně hádejte, ale nechci mít problémy, takže to sem prosím nepište, ano?). Taky máte pocit, že ten týpek od toho "Šejkspíra" měl pravdu, když řekl, že tam v tom Dánsku něco nepěkně zapáchá? Tady je to chvílemi to samé. Čert aby vzal celý internet! Zlatá doba před X lety, kdy všechno šlo dělat postaru na papíru. Do studentů tehdy sice (kromě jiného) vtloukali zásady marxismu a leninismu, ale rozhodně nikdo neřešil, jestli "ENko" nebo "Pomlčku"! Chvílemi mám pocit, že těm lidem tam záleží víc na internetu, než na nás - studentech. A to je určitě špatně!