Když si myslím, že už jsem na samém dně, vždycky klesnu ještě níž.

Sraz

27. října 2006 v 23:30 | Mirek
Zítra máme se třídou ze ZŠ sraz po pěti letech. Když mi to před nějakou dobou přišly holky oznámit, byl jsem v podstatě "nadšený" a rád jsem jim dal ty peníze, co po mně chtěly. Ale teď se mi to nějak rozleželo v hlavě a já se už vůbec netěším. Vlastně se i docela bojím. Náš "kolektiv" v podstastě neexistoval a vztahy se zbytkem třídy jsem měl VELMI nepřátelské. Tak proč já tam sakra vůbec lezu? Proč pořád ještě cítím jakousi podivnou soudržnost s tou bandou (cenzurováno)?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pouler pouler | 7. listopadu 2006 v 21:29 | Reagovat

Tak čtu a píšu. Mimochodem studijní záběr mi vůbec nedává čas dělat cokoliv na netu. Ty seš na tom asi stejně. Na ten sraz jdi alespoň něco uvidíš :-) Já jsem na srazu střední i základky udělal ostudu, kterou raději neupřesním. Jinak moje rada: odejít v čas a lépe střízlivý... čus

2 Mirek Mirek | 9. listopadu 2006 v 21:52 | Reagovat

No tak sraz už proběhl a byl docela fajn. Ale střízlivý jsem z něj moc neodešel. Ale nebylo to zase nějak tragické.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama