Když si myslím, že už jsem na samém dně, vždycky klesnu ještě níž.

Tatínek

30. července 2007 v 12:17 | Mirek |  Poezie
Dnes cítím se tak,
jak dlouho jsem se necítil.
Vzpomínám co bylo a jak,
když život se mi z osy vychýlil.
Dnes vzpomínám na den,
kdy ležel v bílé posteli.
Snil tehdy svůj sen,
a nám dával naději.
Ležel tam a o nás nevěděl,
ale my tam byli s ním.
Až později se vše dozvěděl,
I já dnes mnohé vím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama