Když si myslím, že už jsem na samém dně, vždycky klesnu ještě níž.

Srpen 2007

Hic sunt leones

16. srpna 2007 v 18:29 | Mirek |  Úvahy
Nevím už kde, ale četl jsem, že v životě každého člověka se jednou objeví nějaké "TO". My pak dělíme své žití na dobu před "TÍM" a po "TOM". "TO" může být cokoliv: svatba, výhra v loterii, narození prvního dítěte, nebo třeba úraz. V mém případě je to úraz mého taťky. Nic už nebude takové, jaké to bylo ještě 16. ledna. Změnil jsem se nejen já, ale i všichni okolo mě. Jak moc mě to všechno poznamenalo? Jak moc se tím ještě trápím? To zatím nevím ani já sám. Nejde odpovědět takto brzo. Ale jedno už vím naprosto jistě. Přede mnou je několik klíčových rozhodnutí, kterým se nevyhnu. Ty budou mít zásadní vliv na to, jak bude vypadat můj život v budoucnu. Možná jsem už udělal jednu obrovskou chybu. Trym (zdravím a posílám pusu ;) ) se mě o tom snaží vytrvale přesvědčit, ale já si nejsem jistý, jestli to chyba je nebo ne. To se teprve uvidí. Brzy.

Objevil jsem ráj

10. srpna 2007 v 23:32 | Mirek |  Filmové recenze
To místo se jmenuje Shortbus a je v New Yorku. Pojednává o něm stejnojmený film, který je sice pouhý jeden rok starý, ale už se stihl stát legendou. O čem Shortbus je? Je o sexu a o tom, jakou roli hraje v našem životě. Je o sexuálních menšinách, ať už jsou bi, homo, nebo "transky". Ukazuje nám je všechny pěkně na jednom místě, ale nešokuje. Je stejně civilní, jako všechna ta nahá lidská těla, která se ve filmu objeví. Ani "skandální" scéna orgií v klubu se nezdá být nijak zvlášť přehnaná. Přesto je srovnatelná s kterýmkoliv filmem z produkce společnosti Private. Shortbus je první film, který mě po 37 minutách a 40 vteřinách jeho sledování dohnal k tomu, abych si o něm něco málo zjistil a napsal o něm na blog. Tak silný zážitek to je. Uvidím, jak se to vyvine dál, ale podle minirecenzí na www.imdb.com to vypadá nadějně. Samozřejmě jsem sledoval jen počet hvězdiček, které film od diváků a uživatelů imdb dostal. Recenze jsem se snažil (kromě té jedné, která k tomu svým umístěním přímo na stránce filmu vybízí a je naprosto spoilerů prostá) snažil nečíst. Jde také o to, jací lidé recenze psali. Určitě to byl typ lidí, které bysme mohli v Shortbusu klidně potkat. Američtí puritánští mravokárci tento film musejí považovat za peklo na zemi.;) A důvod? Viděli jste Fucking Amal? Čajíček! Kids? Ještě pořád nic moc! Shortbus je jako rána přímo do toho místa v hlavě, kde byste nečekali, že vás někdo může někdy praštit. Po shlédnutí tohoto filmu zjistíte, že broukat si americkou hymnu do prdele svého milence nemusí být vůbec tak nechutné, jak to zní. Poznáte, že ať už se líbáte s klukem, holkou, klukem v holčičích šatech, nebo s chlapíkem s obří koblihou s nápisem "Mr. Donut" na hlavě, polibek je prostě polibek. Stejně tak sex nemá jen jednu podobu. Sex může být o snaze udělat se. Nebo může být tvrdý a násilný, protože jedině tak zúčastnění cítí alespoň něco. Může být něžný, vášnivý, hlasitý, tichý. Ale nikdy ne nechutný nebo odporný. Pokud se na Shortbus budete dívat s tím, že cokoliv v něm se vám bude zdát nechutné, pak jste jej nepochopili. Shortbus je pro lidi a hlavně o lidech, pro které nic není nemorální, špatné a nechutné. Shortbus je jízdenka do světa, kde všechno je takové, jak to cítíte vy sám. A ani nálepka "asiatka, co se živí jako poradkyně párů, jejichž vztah jde do kytek a sama se nedokáže udělat" nemusí být konečnou stanicí. Stejně tak si totiž dotyčná žena může vysloužit "samolepku: "bisexuální vášnivá žena, která miluje sex a učí se jej vychutnávat". Jenže v Shortbusu se na nálepky nehraje. Tady je vaše osobnost, duše chcete-li, stejně nahá, jako vaše tělo.