Když si myslím, že už jsem na samém dně, vždycky klesnu ještě níž.

Září 2007

Zas je rok v pr**li

30. září 2007 v 23:45 | Mirek |  Úvahy
Poslední dobou jsem se blogu moc nevěnoval, protože jsem měl dost starostí sám se sebou. Doma je to totiž dost napjaté. Vyrazili mě ze školy a já jsem musel znovu dělat přijímačky zpátky na stejný obor. Teď čekám, jestli mi uznají zkoušky, abych věděl, které předměty si mám zapsat. O tom ale ví jen mamka a sestřička, protože mamka se rozhodla, že pro taťku by to bylo moc velké "trauma", takže to před ním tajíme. Taky jsem si koupil nový počítač (za svoje peníze), ale to před taťkou pro jistotu taky tajíme, protože 20 tisíc za počítač jednou za 7 let (můj původní "stroj" jsem dostal v osmé třídě na ZŠ) by se mu taky mohlo zdát moc... Mamka se prostě rozhodla, že bude taťku za každou cenu chránit a opečovávat. Když se po jeho úrazu odhodlala jít k psycholožce, dozvěděla se na sebe, že prý je typ člověka, který musí všechny své blízké za každou cenu nejen chránit, ale také jim organizovat životy a dohlížet na ně. Přesně to se teď děje, ale mamka se tímto konstatováním tehdy cítila tak uražená, že odmítla k té doktorce jít znovu... Není to na tom světě žádná sranda. To vám řeknu...